Smysluplné zkouškové – Plán je polovina úspěchu

Zrovna jsem si vytvářela učební plán na zápočet ze základů výživy z oboru nutriční terapie, kterou jsem si přidala ke čtvrťáku medicíny. A tak s trochou štígra a hravosti, budu za tři roky doktorka, která léčí i jídlem. Celostní pojetí těla si nedržím jen v představách o svém budoucím já a léčení. Pěstuji si ho už při studiu. A při zkouškovém nabývá na významu. Nevytvořit si studijní plán je jako když stojíte na startovní čáře a po výstřelu z pistole se dychtivě rozeběhnete, přičemž vám s hrůzou na tváři po prvním kroku dojde, že nevíte, jestli běžíte přes překážky nebo maraton. A tak se v tento moment s většinou z vás shodnu, že plán je pro úspěch nejen při zkoušce nezbytný. V téhle fázi většina rad přátel a internetových článků končí a vy nevíte jak se takový zpropadený plán tvoří, obzvláště když nás ho ve škole nenaučili tvořit. A tak bych vám ráda na stříbrném podnose naservírovala, jak mi řekla tuhle vedoucí kuchyně o praxích, blbuvzdorný návod.

Za prvé

První a zcela nezbytný, ač možná trochu romantický bod je motivace. Sny a vize v nás zažehávají vzrušení. Dovolte si na chviličku, opravdu stačí kratičký moment, třeba když uvolněně sedíte na záchodě, ponořit se do představ „Jaké by to bylo, kdybych byl/byla ….,“ a dosaďte si roli, o které sníte. Prožijte své představy všemi smysly. Co vidíte? Jak se při tom cítíte? Slyšíte nějaké zvuky? 

Kdo už mapuje, tak v něm bude dosti možná bublat i nadšení ze vzniku nových map, protože ti, kteří mapují, ví, jak neuvěřitelně nádherný prožitek je pracovat s informacemi tak neotřele zábavným způsobem.

Možná si to neuvědomíte hned, ale tělo je po takovém prožitku tak lehké a otevřené, že si ani nevšimne, že jste právě překonali cestu ke studijnímu stolu a začínáte s odhodláním studovat.

Za druhé

Udělejte si plán celého zkouškového. Navrhněte si zkoušky v realistických časových odstupech. Vytvořte si tu nejschůdnější kombinaci, která bude především vyhovovat vám, ne vašim kolegům. Jestli k tomu použijete nějakou aplikaci nebo jako já neekologicky papír, nechám na vás. Doporučím mít vzniklý celkový přehled zkouškového celou dobu na očích.

Takhle to dělám já, chvilku čachruji s lepítky a s termíny zkoušek v našem Studijním Informačním Systému a za krátkou chvíli mám naplánováno. Voilá. Nejen blbuvzdorné, ale i chytruvzdorné, protože příliš přemýšlet je kolikrát také na obtíž.

Rvete zkoušky do co nejkratšího časového úseku, abyste měli zbytek zkouškového volno?

Já vás za to kárat nebudu, jen vám svěřím své přiznání, proč to tak většinou nedělám. Jednak narvete-li zkoušky v pár dnech, za týden se vám vše z hlavy vypaří, a kdybych takhle ke studiu přistupovala já, nechtěli byste se mi svěřit do lékařské péče. Ten druhý důvod je ten, že nesdílím s vámi nadšení pro představu „tři týdny skoro nespím, špatně jím, nestíhám pravidelně cvičit a před zkouškou se nervově hroutím následované třemi týdny vysmátého volna zpitého pod obraz“.

V životě jsem se naučila, že je každý den vzácný a já nechci takhle celé studium o každém zkouškové střídat extrémy. Takové extrémy mají své konsekvence a já z nich mám respekt. A tak jsem si vybrala strategii následující. Zkoušky si rozděluji do celého zkouškového s vědomím, že mám dostatek času se na každou z nich naučit a nebude tedy nutné je zkoušet podruhé. Dny o zkouškovém vás možná překvapí, že spím alespoň 8,5 hodiny, nepiju zásadně žádný alkohol a kofein piju maximálně do čtvrté odpolední a také mám čas na přátele, rodinu, pohyb, dobré jídlo a sama sebe. Každý den se svobodně rozhoduji žít den naplno, s láskou v duši a nadšením pro poznání, ať už je zkouškové nebo ne.

Za třetí

Nejen akutní stavy řešte Eisenhowerovým čtvercem. Nedávno jsem o něm napsala článek Jak mi Eisenhower mluví do života…

Za čtvrté

Nevím, jak je možné, že nás systém tak zkroutil, že děláme následující. Věřte, že to je jedna z nejbizarnějších návyků studentů. Spousta z nás se učí podle zkouškových otázek, které jsou často pedagogy namíchány náhodně pro účely zkoušky. Suchý seznam náhodně seřazených otázek a okruhů. Studenti tak přeskakují od ocasu k hlavě a postrádají celkový přehled. A když jsme zmatení a nerozumíme celku, smyslu věcí a ztrácíme prvotní myšlenku seberozvoje, která doufám stála na začátku našich studií, není divu, že nás učení nebaví. Prosím, dopřejte si před samotným učením přehled. Rozkoukejte se. Představte si, že jste velcí a koukáte shora na těch pár desítek zkouškových otázek a hledejte jejich společného jmenovatele s úžasem nad možnostmi tohoto světa. Hledejte užitek a smysl.

Já si někdy představuji, že jsem velký obr, který nemá tušení, co to ty zkouškové otázky znamenají a touhou po poznání je jako ten obr žmoulám v prstech, šustím s nimi u ucha a udiveně zírám. Říkám si, že to bude asi velice fascinující cesta poznávat tento podivný svět černobílých písmenek v smradlavé učebnici. 

A ti z vás, kteří si rádi hrají, tak jako já, vezmou nůžky a rozstříhají ty otázky a udělají si hromádky podle významu. Bude taky užitečné v průběhu učení si (smysluplný!) seznam otázek odškrtávat. Reflexe cesty, kterou jsme urazily, může být mocnou motivací a radostí.

Přeju vám smysluplné zkouškové, nebo taky prázdniny, jestli si dovolíte i takhle zkouškové uchopit, opatrujte svá těla i duše a zase někdy načtenou u mého dalšího výplodu. 

Ellen